Firmy naráží u zaměstnávání cizinců s lékařskou prohlídkou. Věc začalo řešit i Ministerstvo

Je to už devátý měsíc, kdy zuří válka na Ukrajině. Za tu dobu opustily své domovy statisíce lidí hledající bezpečí v okolních zemí. Jedním z čelních států, který se postavil uprchlické vlně čelem, byla Česká republika. Od února letošního roku přijala na své území přes 300 tisíc válečných utečenců a zároveň zavedla řadu podpůrných programů pro integraci a postupné začleňování Ukrajinců do české společnosti (viz náš článek “Tipy, jak získat zaměstnance z Ukrajiny, aby se začlenili do české společnosti”) včetně snah na lepší adaptaci na český pracovní trh. Na úrovni Parlamentu se změnily zákony (známý Lex Ukrajina), jež měly zaměstnávání Ukrajinců usnadnit. Zvýšený zájem o pracovníky z Východu zaznamenaly i české firmy, které tak často chtěly řešit aktuální nedostatek pracovní síly na tuzemském trhu práce. Dnes můžeme říci, že od konce února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, se původně nepřehledná a chaotická situace v naší republice stabilizovala, avšak zároveň vyplavaly na povrch nové komplikace, jež se zaměstnáváním Ukrajinců souvisejí a které na začátku nikoho nenapadly. Zejména bohaté obchodní řetězce a velké výrobní podniky jako tradiční zaměstnavatelé pracovníků z Východu jako první upozornily na fakt, že lékaři nechtějí u ukrajinských uprchlíků provádět vstupní lékařské prohlídky, protože tito utečenci obvykle nedisponují výpisem z dokumentace registrujícího lékaře, který je pro výkon vstupní lékařské prohlídky nezbytný.

Jak se k tomu staví zákon?

Povinnost absolvovat vstupní lékařskou prohlídku pro nově nastupující zaměstnance ukládá zaměstnavateli § 59 zákona o specifických zdravotních službách. Zde se sluší připomenout, že osoba, jež tuto prohlídku neabsolvuje, se automaticky považuje za osobou zdravotně nezpůsobilou. U hlavních pracovních poměrů zákon nepřipouští žádnou výjimku, pouze u dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti) není za určitých zákonných podmínek vždy nutná. Vstupní lékařskou prohlídku obvykle provádí poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenou písemnou smlouvu.

Vstupní lékařská prohlídka v kontextu zaměstnávání Ukrajinců

Mezi hlavní úkony, jenž lékař provádí, patří:

Rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a prodělaných onemocněních se zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost.
Pracovní anamnéza, kde se sleduje odezva organismu na výskyt rizikových faktorů.
Komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření.
Základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče.

Kromě těchto úkonů je možné vstupní lékařskou prohlídku rozšířit o další indikovaná vyšetření (například zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů apod.), která mohou výpis z dokumentace ošetřujícího lékaře nahradit. Tím však problémy s lékařskou prohlídkou při zaměstnávání Ukrajinců nekončí, neboť tato východoevropská republika patří mezi země, kde je výskyt tuberkulózy vyšší než 40 případů na 100 tisíc obyvatel a její občané tak patří mezi rizikovou skupinu pracovníků.

Do věci se vložilo i Ministerstvo zdravotnictví

Celá věc vygradovala do takových rozměrů, že se na Ministerstvo zdravotnictví obrátila Hospodářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu a Sdružení praktických lékařů, kteří po ministerstvu požadovaly jasné instrukce, jak mají v této situaci postupovat, aby se zachovala integrita zaměstnávání Ukrajinců a celá pomoc válečným uprchlíkům neztroskotala na administrativních překážkách.

Vlastimil Válek (TOP 09) a jeho resort skutečně nelenili a promptně vydali doporučení, které vychází z vyhlášky č. 79/2013 Sb. V dokumentu se například navrhuje, aby lékaři v rámci prevence proti šíření tuberkulózy u rizikových skupin prováděli dodatečná vyšetření včetně skiagramu hrudníku a tuberkulínový test nebo IGRA test.

Nutno však dodat, že samotní doktoři považují Válkův návrh za jakéhosi “kočkopsa”. Kritizují zejména nejednoznačnou interpretaci a také fakt, že je většina dokumentu zaměřena na tuberkulózu a neřeší primární problém při zaměstnávání Ukrajinců, tedy chybějící výpis ze zdravotní dokumentace od registrujícího lékaře. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka dokonce uvedl, že je celé doporučení napsáno jako u chytré horákyně.