K čemu je dobrá analýza pracovního místa
Před samotným náborem pracovníků musí mít personalista jasnou a detailní představu, koho vlastně hledá. Definice ideálního kandidáta se neobejde bez znalosti pracovní pozice, jež má budoucí zaměstnanec zastávat. Čím lépe je pracovní pozice zmapována, tím výstižnější bude pracovní inzerát a tím kvalitnější zaměstnanci se budou na dané místo hlásit. Bez nadsázky se dá říct, že správně provedená analýza pracovního místa tvoří základ úspěšného náboru pracovníků.
Informace o pracovní pozici
Personalista sbírá informace o pracovní pozici, aby určil specifické požadavky na pracovníka a vytvořil profil ideálního kandidáta. V rámci analýzy pracovního místa ho budou zajímat informace, jako je seznam úkolů, které nového kolegu čekají, metody, jež se v dané organizaci používají, vazby, podmínky, odpovědnost a další okolnosti. Klíčové informace by měly pocházet od přímého nadřízeného budoucího zaměstnance, který má nejlepší přehled o náplni práce svých podřízených a dokáže rozlišit podstatné informace od těch nepodstatných. Kromě tvrdých dovedností se zkoumají i soft skills (například komunikační schopnosti u pracovníků v zákaznických servisech, prodejní dovednosti u obchodních zástupců apod.). Všechny tyto schopnosti se často testují již během náboru pracovníků, přičemž se personalista snaží odhadnout, jak uchazeč zapadne do týmu.
Metody analýzy pracovní pozice
V personalistice existuje několik postupů, které se používají k analýze pracovních míst při náboru pracovníků. Mezi nejčastější metody patří funkční analýza, jež má svůj původ ve Spojených státech a metoda PAQ vycházející z kategorizace pracovních míst. K rozboru manažerských pozic pak slouží MPDQ (Management Position Description Questionnaire) založená na dotazníku o 208 položkách, jež jsou seskupeny do 13 kategorií. Z dalších postupů lze uvést Hay-Purves (Factor Guide Chart-Profile Method), AET (Arbeitswissenschaftliches Erhebungsverfahren zur Taetigkeitsanalyse) a další. Ze všech výše uvedených metod je nejuniverzálnější PAQ, a proto si ji představíme blíže.
PAQ (Position Analysis Questionnaire)
Jedná se o dotazníkovou metodu, která je založena na kategorizaci činnosti pracovníka. Využívá šest hlavních kategorií a 194 prvků práce (odborně označované jako deskriptory). Do těchto kategorií spadají:
- Informační vstupy (kde a jakým kanálem dostává zaměstnanec informace nezbytné pro výkon práce).
- Duševní procesy (zkoumá se, jaké rozhodování, plánování, organizování a zpracování informací je nezbytné pro výkon povolání).
- Fyzické činnosti (tato kategorie se dá rozdělit na dvě části. První zjišťuje, jaké fyzické činnosti jsou k výkonu povolání potřeba, zatímco druhá se zaměřuje na nástroje, stroje a prostředky, které při své činnosti pracovník používá).
- Pracovní prostředí (zabývá se vlivem pracovního prostředí na výkon zaměstnance. Do této sféry spadají i délka pracovní doby a pracovní režim).
- Vztahy s ostatními (už během náboru pracovníků se hodnotí stávající vztahy s ostatními členy týmu a zároveň se zkoumá, jaké vztahy jsou pro výkon povolání žádoucí).
- Jiné souvislosti a charakteristiky (V této kategorii se udávají další důležité podmínky či charakteristiky důležité pro pracovní pozici, které zároveň nebyly zmíněny v kategoriích uvedených výše).
Nevýhodou Position Analysis Questionnaire je pracnost z důvodu velkého množství deskriptorů, která celý nábor pracovníků prodražuje.