Co má v gesci Personální agentura
O dočasném přidělení pracovníka přes personální agenturu jsme již trochu psali v článcích “Co je dobré vědět před nástupem agenturního pracovníka do zaměstnání”, “V čem spočívají výhody a nedostatky agenturních zaměstnanců” a “Jak pracují agenturní zaměstnanci”, proto se jen krátce zmíníme, že agentura práce zajišťuje zprostředkování zaměstnanců třetí osobě (tzv. uživateli) za předem dohodnutý poplatek. Vychází přitom z § 58 až 66 zákona o zaměstnanosti. Obecně lze pak konstatovat, že zákony upravující podnikání personálních agentur jsou dost striktní a nesou mnohá další omezení, která si představíme níže.
Dohoda o provedení práce
Agenturní zaměstnávání funguje na bázi, kdy zaměstnavatel (v tomto případě tedy vždy agentura práce) zprostředkuje zaměstnance třetí straně (uživateli). Zákony připouští poskytnout uživateli pracovníky pouze v případech, kdy tito zaměstnanci podepíší klasickou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) s personální agenturou. Ostatní typy smluv (zejména dohoda o provedení práce, která je také z pohledu práva vnímána jako další dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr stejně jako DPČ, smlouva o dílo atd.) nepřipouští § 66 zákona o zaměstnanosti. Proto doporučujeme před podpisem jakékoliv smlouvy zkontrolovat, zda se náhodou nejedná o smlouvu neplatnou.
Zastřené zprostředkování
Zastřené zprostředkování zaměstnání je další oblíbenou formou, jak obcházet české zákony. Protože jsme se této problematice věnovali v článku “Zastřené zprostředkování zaměstnání - co to je a jaké za něj hrozí sankce?”, pouze doplníme, že se jedná o podvodné jednání, jež se nejčastěji maskuje uzavíráním dohod, ze kterých plynou jiné obchodní vztahy. V souvislosti s předchozím bodem jsou často zaměstnanci přidělováni k uživateli pomocí smlouvy o dílo a dalších smluv, z nichž však nevyplývají práva a povinnosti zaměstnavatele ani zaměstnance. Podvodné jednání je tak zastíráno jinou právní kvalifikací, přičemž zastřené podnikání rozkrývá § 555 občanského zákoníku.
Pracovní úrazy
Pracovní úrazy jsou nepříjemnou součástí každé práce, přičemž si lze jen těžko představit, že by tomu tak nebylo. V případě zprostředkování zaměstnanců je situace o něco složitější, protože do hry vstupují tři subjekty - zaměstnanec, zaměstnavatel a uživatel. Většina expertů se shoduje na tom, že když se Vám jako přidělenému pracovníkovi stane pracovní úraz u uživatele, je nejlépe kontaktovat oba subjekty. Dle zákoníku práce povinnost k náhradě újmy v případě pracovních úrazů vzniká právě zaměstnavateli (tedy personální agentuře). Je to právě agentura, jež v rámci svých povinností musí ohlásit pracovní úraz Státnímu úřadu inspekce práce, vyhotovit záznam o pracovním úrazu a obrátit se na svého pojistitele.
Pracovněprávním dokumentům musí cizinec rozumět
Personální agentury, jež se specializují na nábor zaměstnanců ve východní Evropě dlouhodobě, obvykle disponují pracovní smlouvou ve dvou jazykových mutací (v češtině a ukrajinštině) a cizinci přicházející na náš trh tak mají podepsanou smlouvu ve své rodné řeči. To je ideální stav. Pak zde najdeme množství firem, které připraví pouze českou a anglickou mutaci bez ohledu na to, zda ji cizinec pracující jako agenturní zaměstnanec rozumí. Bohužel se v praxi setkáme i s pofidérními agenturami práce, které sice zaměstnávají cizince, ale veškerou smluvní dokumentaci mají pouze v českém jazyce. V těchto případech již nelze hovořit o seriózní agentuře specializující se na zprostředkování zaměstnanců z třetích zemí.
Jak vidno, agentur práce se vyrojilo po revoluci jako hub po dešti, ale pouze ty seriózní mají všechna zákonná povolení a nemusíte se obávat s nimi obchodovat. Pakliže vykazuje personální agentura alespoň jeden z výše popsaných negativních jevů, je to jasný signál proto, abyste se takové agentuře zdaleka vyhnuli a v žádném případě s ní neuzavírali smlouvu o zprostředkování zaměstnanců.