Minimální mzda
S levnou pracovní silou úzce souvisí minimální mzda. Ta je v ČR stanovena zákonem, konkrétně ji upravuje zákoník práce zákonem č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Od ledna 2022 se zvýšila o tisícikorunu na částku 16 200 korun hrubého. Hodinová sazba nově činí 96,40 korun (v roce 2021 90,50 korun). Podle dat Českého statistického úřadu u nás pracuje za minimální mzdu 139 000 zaměstnanců, což tvoří necelá 4 % všech pracovníků. Mezi nejméně honorované profese patří například:
- Pomocné práce (pomocné práce ve výrobě, v kuchyni, mytí nádobí apod.).
- Nosič zavazadel (do hmotnosti 15 kilogramů).
- Výkup lahví.
- Úklid (běžný úklid, luxování, vynášení odpadků atd.).
- Drobné šicí práce (jednoduché strojní šití).
- Poslíček (doručování různých druhů zásilek).
- Vrátný (evidence osob, zaznamenání jejich příchodů a odchodů, výdej klíčů).
- Základní služby hotelovým hostům (včetně manipulace se zavazadly).
- Pokojská.
Cizinci jako levná pracovní síla?
Zatímco většina Čechů stále vnímá cizince pracující v ČR jako levnou pracovní sílu, realita se v posledních letech začíná odlišovat. Může za to zejména současná situace na trhu práce a nízká míra nezaměstnanosti (3,5 % v prosinci 2021), která klade vyšší tlak na zaměstnavatele. Uchazečů o zaměstnání je výrazně méně než volných pracovních pozic a stále existuje převis poptávky nad nabídkou. Nejvíc zahraničních pracovníků proudících do České republiky je tradičně ze Slovenska. Je to logické, protože odpadá jazyková bariéra a naši východní sousedé jsou členy EU. Kromě Slováků je Česko oblíbenou destinací také pro Rumuny a Bulhary.
Samostatnou kapitolou jsou pak Ukrajinci. Ačkoliv Ukrajina nepatří mezi členské státy EU a zaměstnávání jejich občanů je legislativně i administrativně náročnější, každý pátý cizinec pracující v tuzemsku je Ukrajinec. Samozřejmě i zde platí přímá úměra: Čím vyšší vzdělání, tím vyšší příjem. Mnoho Ukrajinců zastává nekvalifikované pozice a plní tak roli levné pracovní síly, přestože někteří z nich mají vysokoškolský diplom. Právě kvůli absenci Ukrajiny v Evropské unii bývá velký problém s uznáním jejich titulů. Obecně pak platí, že příliv cizinců je závislý na ekonomické a politické situaci v zemi jejich původu. V případě Ukrajiny hrozí válečný konflikt a existuje riziko, že Ukrajinci dostanou povolávací rozkaz a vrátí se do své domoviny. To by byl pro Českou republiku zásadní problém, protože některá odvětví (zejména zpracovatelský průmysl) jsou na cizincích přímo závislá.
Konec levné pracovní síly aneb nástup digitalizace
Jak již bylo zmíněno v úvodu, levná pracovní síla v tuzemsku už nebude dostatečným lákadlem pro zahraniční investory. Česká republika se tak bude muset zaměřit na jiné faktory. Jako stávající trend se jeví nástup digitalizace, jež je zmiňována s konceptem Průmysl 4.0 či čtvrtá průmyslová revoluce.
Zavádění automatizace a robotizace do praxe však naráží na několik problémů. Jednou z nejpalčivějších otázek je systém vzdělávání. V Česku je stále zakořeněný proces memorování. Žáci a studenti se tak jen velmi pozvolna učí využít nabyté znalosti v praxi.
Další obtíží je dlouhodobá neoblíbenost technických předmětů a neochota mladých lidí k manuální práci. Zejména učňovské obory stále hlásí nedostatek učňů. Na pracovním trhu pak chybí třeba operátoři CNC strojů nebo seřizovači vstřikolisovacích strojů.
Pro rychlejší digitalizaci je také potřeba větší podpora ze strany státu směrem k malým a středním podnikům. Právě pro ně je stále těžší držet krok s velkými firmami v rámci jejich subdodavatelských sítí a celkově se hůř adaptují na nové prostředí.