Jak se to s daňovým rezidentstvím u pracovníků ze zahraničí aneb zdanění ukrajinských pracovníků

Válka na Ukrajině trvá již osmý měsíc a zatím se nikdo neodvažuje predikovat, kdy skončí. Během této doby se Česká republika stala leaderem v oblasti pomoci válečným uprchlíkům, zejména při poskytování azylu a postupnému zapojení těchto cizinců do pracovního procesu, přičemž o této problematice jsme již informovali v článcích “Jak ovlivní pracovníci z Ukrajiny pracovní trh” a “Jaké komplikace hrozí při zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny”. V rámci pomoci zde vznikla řada charitativních organizací (za všechny můžeme jmenovat například Falcon K) a dalších podpůrných činností, jako jsou třeba radio vysílané výhradně v ukrajinštině, ukrajinský televizní kanál nebo ukrajinsky psané pracovní inzeráty určené pro utečence. Především poslední uvedený bod je velmi důležitý, protože je v zájmu ČR, aby si lidé utíkající před válkou co nejrychleji našli zaměstnání, stali se nezávislými na sociálních dávkách a odváděli státu daně. V této souvislosti je nutné uvést, že současná situace zamotala nejedné účetní hlavu, především při řešení otázky, zda jsou pracovníci z Ukrajiny daňoví rezidenti či daňoví nerezidenti.

Kdo je daňový rezident a nerezident?

Daňovým rezidentem je myšlen cizinec, který má v České republice bydliště, přičemž bydlištěm se rozumí stálý byt (vlastní, pronajatý, propůjčený atd.). Bydlení musí být takového charakteru, z něhož lze usuzovat, že dotyčná osoba má v plánu se v něm trvale pohybovat. Případně se tato osoba zdržuje na území ČR déle než 183 dnů v daném kalendářním roce, avšak z pracovních důvodů. Uvedená lhůta se nevztahuje na studium nebo lékařskou péči. Všichni, kteří nedodrží tyto zákonné podmínky, jsou považováni za daňové nerezidenty. V praxi je určení daňového rezidenta důležité, aby firmy věděly, jak při uzavření smlouvy s pracovníky z Ukrajiny danit jejich příjmy ze závislé činnosti.

Názorné příklady

Ukrajinka Oksana přijela na letní prázdniny (červenec a srpen) do České republiky, kde pracovala jako kuchařka. Oksana u nás pracovala dva měsíce a nesplnila tím podmínku lhůty 183 dní, takže je z daňového hlediska považována za nerezidenta.

Maxim z Ukrajiny jezdí pracovat do České republiky, přičemž zde měsíčně stráví 23 dní. Vzhledem k tomu, že při určování rezidentství není podstatné, zda pracovník splnil lhůtu 183 dní jednorázově nebo se jedná o více období za jeden kalendářní rok, Maxim je daňovým rezidentem.

Michail přijel do Prahy v rámci projektu Erasmus na roční studijní pobyt. Sice splnil zákonnou lhůtu, ale je zde za účelem studia, a proto se jedná o daňového nerezidenta. Stejně by se postupovalo i v případě, že by Michail do České republiky cestoval za účelem čerpání lékařské péče.

Vliv rezidentství na daňovou povinnost

Určit, zda se jedná o rezidenta či nerezidenta má podstatný vliv na daňovou povinnost, konkrétně tedy odvody daní. Zde platí jednoduché pravidlo: nerezidenti daní příjmy v ČR pouze ze zisků získaných na území naší republiky. Oproti nim mají rezidenti povinnost danit v České republice všechny příjmy (tedy i ty ze zahraničí).

Názorný příklad

Jurij je členem party pracovníků z Ukrajiny, která jezdí do ČR od března do června pokládat podlahy. Ostatní měsíce v roce pokládají podlahy na Ukrajině. Za tu dobu si v naší republice vydělali 80 000 korun a na Ukrajině 110 000 korun. Jurij a jeho kolegové strávili v naší vlasti 4 měsíce (nesplnili tedy zákonnou lhůtu min. 183 dní), ačkoliv zde byli za účelem práce. Z daňového hlediska se tedy jedná o nerezidenty. Jako nerezidenti jsou povinni danit v České republice pouze příjmy získané na našem území (tedy 80 000 korun). Ovšem na Ukrajině jsou již považováni za daňové rezidenty a budou tím pádem danit všechny příjmy (tzn. 80 000 korun z ČR a 110 000 korun z Ukrajiny).

Dvojí zdanění

Pakliže jste předchozí názorný příklad přečetli skutečně pečlivě, jistě Vám neuniklo, že Jurij i jeho kolegové daní příjem z České republiky dvakrát. Poprvé v naší vlasti a podruhé jako daňoví rezidenti ve své domovině. Aby nedocházelo ke dvojímu zdanění, musí mít Česká republika s Ukrajinou uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. A tu skutečně od června 1997 uzavřenou má. Jurij a ostatní pracovníci z Ukrajiny tak na základě této smlouvy ve svém daňovém přiznání podávaném na Ukrajině mohou uplatnit některou z povolených metod zamezení dvojího zdanění. V praxi tak Jurij a jeho parta zdaní 80 000 korun v České republice a 110 000 korun ve své vlasti, přičemž zde už nemusí znovu danit uvedených 80 000 korun.