Na jakou smlouvu lze studenty zaměstnat?
Toto je základní otázka, kterou si zaměstnavatelé kladou. Záleží na rozsahu práce, kterou bude student vykonávat. U krátkodobých úvazků (například přes letní prázdniny) je výhodnější uzavřít dohodu konanou mimo pracovní poměr (tedy dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce). Sjednání DPČ či DPP nevyžaduje tak přísnou evidenci odpracované doby a brigádníkům v obecné rovině nenáleží příplatky za přesčas nebo za práci o víkendech. Také jim nevzniká nárok na řádnou dovolenou nebo odstupné.
Pravidlo prvního možného pracovněprávního vztahu
Ať už zaměstnáte brigádníky na jakýkoliv typ smlouvy, je třeba respektovat pravidlo prvního možného pracovněprávního vztahu. Občanský zákoník v § 35 po novele z února 2017 umožňuje zaměstnat studenta po dosažení věku patnácti let s tím, že jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den předcházející dni ukončení povinné školní docházky. V praxi si tak mohou firmy sjednat prázdninovou brigádu s patnáctiletým zaměstnancem ještě před završením školního roku, ovšem s nástupem nejdříve od začátku prázdnin (tedy k 1. červenci).
Kdy končí povinná školní docházka?
Aby to nebylo tak jednoduché, je na místě vysvětlit, kdy přesně končí povinná školní docházka, kterou stanovuje školský zákon (§ 36). Podle tohoto ustanovení musí žák absolvovat devět let vzdělávání, nejvýše však do školního roku, ve kterém oslavil sedmnácté narozeniny. Rozhodující roli tedy hraje počet strávených let ve škole a maximální věková hranice 17 let. Nejčastěji se jedná o ukončení devátého ročníku základní školy, avšak povinnou školní docházku splní i studenti osmiletých gymnázií po čtyřech letech studia a šestiletých gymnázií po dvou letech.
Zaměstnávání mladistvých brigádníků
Na studenty, kteří ještě nedosáhli plnoletosti, se vztahují zpřísněné pracovní podmínky. Jejich cílem je zaručit, aby přidělená práce nenarušila fyzický i psychický vývoj mladých brigádníků, a proto jsou zakázané veškeré činnosti, jež neodpovídají anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem typickým pro tento věk. Za všechny můžeme jmenovat například práci pod zemí, jako je ražení štol nebo těžba nerostů. Nedoporučují se ani činnosti, které kladou zvýšené nároky na soustředění (např. obsluha technologických zařízení).
Zvláštní kapitolou je práce v noci. Zákoník práce sice připouští zaměstnávání mladistvých v noci, ovšem pouze ve výjimečných případech a pod dohledem dospělého pracovníka. Samotný brigádník musí být starší 16 let a výkon této práce nesmí přesáhnout jednu hodinu.
Absolutní zákaz pak platí pro přesčasy. Rozsah práce určuje zaměstnavatel v pracovní smlouvě, přičemž je vždy důležité vycházet z toho, jaká týdenní pracovní doba je pro mladistvé v konkrétním případě stanovena. Nezapomeňte však, že neplnoletí studenti nemohou pracovat na 12 hodinové směny (zákoník práce je v tomto směru neoblomný a podle § 79a určuje pro mladistvé brigádníky maximální délku pracovní doby na 8 hodin za jeden den). Při souběhu více zaměstnání pak nesmí překročit týdenní pracovní doba limit 40 hodin. Z tohoto důvodu doporučujeme ověřit si při nástupu, zda má nezletilý student uzavřen další pracovněprávní vztah, což obvykle dokládá čestným prohlášením.
Každý zaměstnavatel je povinen vést evidenci mladistvých zaměstnanců (ukládá mu to § 246 odst. 5 zákoníku práce), ve které je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a druh sjednané práce.
Závěrem
Při ukončení spolupráce nezapomeňte vždy vydat studentům zápočtový list, protože i krátkodobí brigádníci s Vámi uzavřeli pracovněprávní vztah. Abyste splnili zákonnou povinnost je také třeba toto potvrzení o zaměstnání řádně doručit (například osobním předáním, doporučeným dopisem atd.).